První výlet kočárkem na Silvestra!

Máma nějak moc ještě neumí chodit, tak se mnou jel děda. To byla jízda!!! I když vlastně, moc si toho nepamatuju, protože to tak krásně drkotalo, že jsem rychle usnula…zato v noci se nedalo spát! Když jsem konečně v jedenáct zabrala, venku začalo něco hrozně bouchat a svítit, že mě to skoro vyděsilo. Divná noc...

Doma je to príma!

Život je nádhernej! Kdykoliv si zařvu, už mě máma bere do náručí a dává prsíno, z kterého teče ta dobrota. Tak to na ni zkouším i v noci tak po hodině a nechápu, proč se na mě občas přestává usmívat…jen jedna věc mě trápí: bříško mě bolí a já nemůžu spát. Snad to máma nějak vyřeší. I když nevím – sama má nějaké trápení s prsíny…

Konečně jedeme domů!

Ne že bych měla něco proti ostatním miminům, ale ten noční řev v porodnici jim neodpustím. Nešlo ani tak o mě, ale máma měla ráno kruhy pod očima a to se mi nelíbí. Aspoň mě ale pochválili za váhu – mám už 2,87 kg. Zamotali mě do několika vrstev a v sedačce, ve které jsme mimochodem nebyla skoro vidět, naložili do auta. To byla jízda!

První koupání

Ten život je nakonec docela fajn - stačí trochu pokňourat a máma hned nastaví bradavku. A že má mlíčko výborné. A pak mě zase krásně zabalí a můžu spát.

Druhý den života měl jen jeden háček - domluvili se na mě oba dva, naprosto bezdůvodně mě svlékli a najednou začali cákat v něčem mokrém, co po mně teklo a vůbec se mi to nelíbilo. Doufám, že to nebudou dělat často...

Narození

Původně jsem měla naplánovaný příchod na svět na 31.12. To by bylo fajn, protože to mají všichni po ruce šampaňské, všude lítají špunty a rachejtle a je to legrace. Fakt nevím, co mě to popadlo to o týden urychlit. Asi jsem neměla chuť na kapra. Takže jsem mámu začala kopat už 23.12. kolem šesté večer, když si myslela, že se bude spokojeně dívat na televizi. Kolem půlnoci táta spokojeně usnul a máma si to hezky protrpěla až do 5 hodin, kdy jsem vyrazili do Podolí. Možná jsem už tehdy nesnášela zácpy, tak jsem potřebovala takový timing, aby byl Baranďák volný...
V nemocnici byli fajn a za 4 hodiny (v 9:18) jsem byla venku. Jen si ještě musím s mámou ujasnit, proč mi tam bylo ty poslední hodiny takové horko a furt se ozývalo nějaké šplouchání...a proč potom tak křičela, to teda tady nechápu.
Hlavně že tam byl táta s foťákem a krásně mi furt bleskal do obličeje. I na klíně u něj bylo líp - nefuněl a nebyl spocenej jako máma, ale zase nemá prsa.