3,5 měsíce - ať žije dudlík

Už mě nebavilo se s mámou furt prát, když mi tu gumovou věc cpala do pusy, tak jsem ji začala dudlat a není to vůbec špatné. Docela mě to uklidňuje. takže jsem se rozhodla, že už taky omezím odpolední hysterické záchvaty, kterými jsem dva měsíce dávala mamince najevo rozmrzelost.

3 měsíce ve Strážném

Máma měla super nápad a jeli jsme ještě s dalšíma pěti miminama na hory. byla jsem sice nejmladší, takže mě občas trochu trápili, ale já je zase překřičela, takže pohoda. A co jsme toho po těch horách nachodili a najezdili v kočárku! Moc si toho ale nepamatuju, protože mě máma většinou probudila v hospodě...

8.týden - držím a cumlám špendlík!

Konečně jsem pochopila, k čemu jsou ruce - dají se cumlat! Jen máma to pořád nechápe a strká mi do nich nějaké věci. Jo a trocha údajů: vážím 4,5 kg! taky máma konečně pochopila, že mám ráda randál. Dojde jí to ale až když začnu pořádně řvát....a pak krásně vytrvale chrastí, dokud neusnu....

Konec šestinedělí!

Máma shodila okovy a furt se mnou někde jezdí. Je to príma, to jo, ale občas mi z toho připadá trochu unavená. Nenechá si to ale vymluvit...tak ji pak musím rozveselovat tím, co umím - asi 5 vteřin udržím na břiše hlavičku a směju se na ní o stošest. nejvíc mě ale baví kolotoč se zvířátky, co se mi točí nad postýlkou.

Spaní je legrace!

Konečně jsem pochopila, co je na životě nejkrásnější = spánek. takže už mámu tolik netrápím a na konci šestinedělí se budím už jen dvakrát nebo třikrát za noc, občas i jen jednou. Občas k tomu nápadu svedu i tátu...

První měsíc, první dort, první úsměvy!

Začínám odměňovat všechny, co se o mě starají úsměvem! Nedávám ho ale zadarmo – musíte na mě mluvit nebo něčím chrastit nebo mávat. Radost mi ale trochu kalí slzící očičko a prdy – nevím, jestli mě víc trápí to bolavé břicho nebo ta trubička, co mi ji máma strká do zadku! Jo a vážím 3,8 kg!

Prohlížím si byteček!

Dost se divím, jak je ten svět velikej! Po dvou týdnech se mi nějak rozjasnil svět a konečně vidím, kde to bydlíme a jak to mají naši doma zařízený. Je to docela zábava všechno prozkoumávat. Nejlepší ale je, když mě máma dá v lehátku na stůl a můžu sledovat, jak vaří. Taky mi dali do pusy něco gumovýho a moc mi to nechutná, ale když chci usnout, je to docela fajn. Jen kdyby se mnou tolik nemlátili v té kolíbce….radši bych teda, aby mě nosili na rukou…