Dost se divím, jak je ten svět velikej! Po dvou týdnech se mi nějak rozjasnil svět a konečně vidím, kde to bydlíme a jak to mají naši doma zařízený. Je to docela zábava všechno prozkoumávat. Nejlepší ale je, když mě máma dá v lehátku na stůl a můžu sledovat, jak vaří. Taky mi dali do pusy něco gumovýho a moc mi to nechutná, ale když chci usnout, je to docela fajn. Jen kdyby se mnou tolik nemlátili v té kolíbce….radši bych teda, aby mě nosili na rukou…
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat